Béčko baví, ale jenom napůl. Tím je myšleno, že fotbal dobrý, kluci dobrý, holky dobrý, Démon dobrý, pivo dobrý, ale to všechno jenom za 1 bod místo tří. Už i ten Fuky získal za poslední půlrok jenom jeden bod (není to, co bývalo). V příjemném počasí jsme se sešli nabuzeni k vítěznému výkonu. Nadšení trvalo přesně do 6.minuty, kdy po vymyšleném faulu hlavou skoroval borec Běchovic. Po dalších 3 minutách roh soupeře a tomu samému borci se to odrazilo od hlavy do naší kasy podruhé. A to bylo všechno, co soupeř předvedl, další styk s naší brankou neproběhl.

Zato Fuky z toho měl opět zatmění a skákal pod nohy soupeře jak gumídek (škoda, že soupeř u tý nohy neměl míč a koukala z toho pro Fukyho tradičně červená), Frank zase vynadal rozhodčímu (a Fukymu) a vlastně náš klasický výkon. Myslím, že fotbalově dobrý, ale ty góly tam nepadaly. Už se na to nemohl dívat Maty, který nádhernou střelou v 19.minutě snížil. Rána měla takovou razanci, že protrhla síť a zkušený rozhodčí JK si chvíli nevěděl rady, co s tím. Na náš nátlak samozřejmě gól uznal a Káně musel investovat kousek provázku, aby tu branku spravil.

No a pak ještě těsně před přestávkou Fuky vystřelil krásnou jedovku do stejného místa jako předtím Maty a bylo vyrovnáno. Tentokrát skákal jako gumídek ne soupeřům pod nohy, ale do vzduchu. To by člověk neřekl, že může se svojí výškou vyskočit tak vysoko. V tu chvíli byl soupeř na ručník, ale rozhodčí raději fouknul přestávku. Ve druhé půlce už to byl jenom koncert našich borců, ale bohužel opět bez výsledku, bez golu. Buď jsme trefili konstrukci zařízení nebo otupěle stojícího brankáře soupeře.

Škoda, tyhle body mrzí, ale na druhou stranu stovka diváků u klandru se myslím bavila a pivečko jim z našeho výkonu nezhořklo. Takže pak už jsme jenom popřáli paní předsedové, rozebrali jsme politickou situaci v kantýně, dojedli jsme neprodané klobásy, potykali jsme si s Lenkou a vyrazili jsme k domovu….tedy někteří (někteří jeli sbírat další body)….Sportu zdar, Čechii zlášť!!!