Tentokrát mi nedělá radost psát komentář. Vraždění neviňátek. To vystihuje 90 minut snažení našich hvězdných borců na betonovém trávníku uprostřed hlavního města. Tím, že naše sestava byla značně osekaná o ty, kteří jsou marodi a o ty, kterým se na Smíchov trochu nechtělo, došlo k tragédii, která se jmenuje “Potupa našich borců”. Velmi přísná potupa a nespravedlivá. V prvním poločase to vypadalo na jednoznačné představení Čechie a že je jen otázkou času, kdy to protrhneme a dáme první gól.

Bohužel, jak tomu bývá, první gol dal po nedomluvě Rudíka a Špaldy zmatený útočník soupeře, který ani nevěděl jak, trknul míč v pádu do brány. Teda ne, že by se Ruda a Špalda neuměli domluvit, ale oni jsou oba hrozný elegáni, a to hlavně když jsou na hřišti, a tak si zrovna dávali lekci v dávání přednosti a využil toho neslušný soupeř. To je asi jako když si dvě babičky dávají přednost v tramvaji a nakonec jim to jediné volné místo zasedne dvacetiletej usmrkanec.

No nevadí, přece nás to nerozhodí, ve druhém poločase je rozsekáme – taková slova zněla při poločasovém odpočinku. Ale skutek utek. Soupeř, který rozhodně neměl kabinu ve skladu jako naši borci se snad něčím nadopoval a nakonec nám nasypal dalších 5 banánů. Nemám chuť popisovat každý gol, ale jeden víc náhodný než druhý. Zmar korunoval ještě Pavel S., který si po nafilmované Fukyho penaltě vzal mičudu a provětral náruč soupeřova brankáře. Prostě nedal!!! Takže tragédie. Velká omluva našim fanouškům a podporovatelům, nezbývá než slíbit, že se to už nebude opakovat a příště, když už prohrajeme, tak o méně gólů. Pravda je, že my už ale neprohrajeme!!!!!! Čechii zdar!!!