Tak je to tady. Hvězdná výhra. A já najednou nevím, o čem psát. Prostě tohle kdo neviděl, tak to nemůže pochopit. Naši borci se natěšeni scházeli na hřišti už od oběda, i když sraz byl stanoven na 16.15. Asi proto, aby si doma nestihli dát poobědovou buchtičku a mohli potom běhat. Dobrou náladu nám nezkazily ani nepříjemné zprávy, že se nedostaví Pepa (protože má střevní chřipku – blinká) a Šroub (protože stěhoval jitrnice a narazil si přitom koleno – no debilnější výmluvu jsem ještě neslyšel, asi to bude pravda).

S chlapci z Benic se pak podařilo vyjednat, že nastoupíme na Centrkurtu místo UMT, věřili jsme si totiž i na to, že kromě herních kvalit jsme na tom lépe i fyzicky. A pak začal koncert. Nemůžu snad říci nic negativního, hráli jsme opravdu zkušeně a disciplinovaně a nepouštěli jsme Benice do zakončení. My jsme sice zakončovali, ale buď vedle nebo do brankáře. Na což jsme tedy mimojiné zvyklí, takže nás to nemohlo nijak rozhodit. Musím také zmínit Lukyho povedený trestňák do tyče, bohužel si to spletl s tréninkem, kdy hrajeme takové ty hry, kdo se trefí do tyče, kdo do břevna a tak, místo toho, aby dal gol. Konec poločasu, v šatně jsme se poplácali jak jsme dobří a doufali jsme, že to tam konečně spadne. A spadlo.

Nastoupil druhý Luky. 46.minuta, tutovka, nedal…..47.minuta, tutovka – gol. Neskutečné a krásné. Skvělá souhra předních řad – osa Píchač, Ondra, Luky….(teda myslím, snad jsem na někoho nezapomněl). Následně jsme si vytvořili ještě 29 dalších tutovek, ale nic, děvčata v kantýně se nudila, protože fanoušci se nemohli odtrhnout od klandru aby si došli pro pivo v očekávání dalšího zářezu do kasy soupeře. A pak to přišlo. Správný kapitán Matyáš přestal brečet s bolavým kotníkem, zabalil to a došťouchal až do brány soupeře. 2:0.

oupeř se zhroutil, lze mluvit o pohrávání si kočky s myší. Ta útočná kočka – to byla Čechie Uhříněves B!!! Další gol sice už nepadl, nicméně musíme si poděkovat, byl to dobrý výkon (na naše možnosti rozhodně). Démon taky spokojenej, dokonce si pak koupil novou repliku dresu. Vlastně musím říct, že jsem včera vyprodal celý stánek klubového oblečení….Takže díky všem a fanouškům zvlášť, díky Simoně za odmávání na lajně (ani nás moc neřezala), díky Šárce za nafocení nového fotoalba, díky Pánubohu, že sluníčko svítí, díky soupeři, že nás nic nebolí a díky Kaňousovi, že to s ním neseklo, když rozhodčímu vysvětloval pravidla fotbalu. Sportu zdar, Čechii zvlášť.

Protože jsem byl tentokrát vyslán do severních krajů (minulý týden jsem byl na jihu) vyhledávat nové talenty, komentář bude stručný (protože jsem nebyl přítomen zápasu). S velkým sebevědomím po prvním zápase vyrazili naši borci na nepřátelské území, konkrétně do Kunratic. Počítalo se s jasnými body. Už na začátku bylo trochu divné to, že narozdíl od prvního zápasu, kdy se někteří borci z lavičky ani nedostali na hřiště, tentokrát už ve čtvrtek Kosi avizoval, že prostě víc než 10 lidí nedáme dohromady.

Ani to však nezhoršovolo dobrou náladu a nikdo si nechtěl připustit neúspěch. Nakonec katastrofa, se soupeřem, se kterým jsme chtěli a hlavně měli bodovat, jasná prohra. Samozřejmě nespravedlivá, protože na tutovky jsme vyhráli o vagon a vůbec, byli jsme dle zpráv od kamarádů lepší, fotbalovější, hezčí a tak. Jediné pozitivní nakonec tedy bylo snad jen to, že trenér Šoula to stihl (byl totiž na pokračování trenérské stáže v Ženevě, což je fajn, blbý je to, že na nás začal mluvit švýcarsko-rakousko-německy, tedy hlavně po desáté večer, když začal rozebírat chyby).

A tak měl alespoň tu čest, střídat zraněného za zraněného – nakonec totiž na lavičce nějací borci byli, ale všichni lehce (někteří i těžce) zraněni (nebo jinak postiženi). Nicméně, další zranění přibyla, ze hřiště tentokrát odkulhal Fuky, Ruda (to neni nic neobvyklého samozřejmě), Tomáš H. a ještě určitě někdo další. Vlastně jsem zapomněl na světlý okamžik zápasu. Rudolf – nádherný gol…..čekal na něj dlouho a přišel, hlava, prásk, goooollllll (bohužel do naší sítě).

Nevadí, z chyb se poučíme a už se těšíme na příští mistrák – svátek pro celou Uhříněves, rozbijeme totiž kamarády z Benic. Pokud tedy proti nám Růža zase nepostaví reprezentaci, jako minule. Všechny srdečně zveme. Sportu zdar.

Protože jsem byl vyslán do jižních krajů vyhledávat nové talenty pro náš B-tým (a proto jsem nebyl přítomen zápasu), komentář bude stručný. Ačkoliv musím podotknout, že jsem domluvil kontrakt s paní Ronaldovou, že pokud Christiano nedá v následujících dvou utkáních za Juve hattricky, dostane v Juve padáka a přestupuje do Uhříněvsi. Tak mu pojďme trošku nefandit a za dva týdny ho přivítáme na Stadio Çechie. Snad se vejde aslepoň na lávku.

Ale k zápasu. Velmi ambiciozní tým Kolovrat narazil na válec jménem Uhříněveské Béčko. Chlapci ze sousedství si přijeli pro 3 body, jenže než zjistili, že Ronaldo dnes za Uhříněves nenastoupí, prohrávali 1:0. Nekompromisní a tvrdá hra našich borců přinesla ještě další šance a na začátku druhého poločasu už borec Kurka zvyšoval na 2:0. Protože naši hoši nechtěli soupeře úplně ztrapnit, nechali si dát kontaktní gol a ve 47.minutě začalo drama.

Soupeř zařadil vyšší rychlostní stupeň a zlobil. Za mohutné podpory domácích fanoušků (za jejich účast jim vřele děkujeme) si naši borci vypracovali ještě několik loženek, ale bohužel náš problém s proměňováním se ještě nepodařil zcela vyřešit. A tak nakonec soupeř se štěstím vyrovnal. Káně si pak ještě nechal pohmoždit žebra (což byla odplata za to, že předtím zfackoval soupeře) a pověřený trenér Fuky se chtěl pokočkovat s trenérem soupeře (naštěstí byli oba takoví hrdinové, že nepřekročili vymezenou zonu pro trenéry).

Poznámka redakce: Hlavní trenér Šoula je totiž na stáži v Ženevě. Tak se to rozešlo smírně, lze říci, že bod bereme a musíme konstatovat, že jsme pět zápasů v řadě bez prohry…..tahle jízda bude, věřme, pokračovat příští sobotu v Kunraticích. Ještě jednou díky všem fanouškům a podporovatelům….jedeme dál.